Longyearbyen

Město bylo založeno v roce 1906 Američanem John Munroe Longyear, který pocházel z Bostonu a pracoval ve společnosti Arctic Coal Company of Boston. Tehdy se jmenovalo Longyear City. Po něm je také jméno města, jen slovo city bylo zaměněno za byen, což znamená v norštině město. V roce 1916 se začalo těžit uhlí, těžbu provozovala firma Store Norske Spitsbergen Kulkompani. V současné době je v okolí města v provozu pouze jeden důl, číslo 7. Důl číslo 3 byl využit pro semennou banku Špicberské globální úložiště semen, bezpečné úložitě semen rostlin z celého světa. Ostatní doly jsou mimo provoz a nacházejí v těsném sousedství domů tohoto města. Město je správním sídlem a sídlí zde syssleman, který vykonává jménem Norského království správu nad Špicberským souostrovím a ostrovem Jan Mayen. Dne 8. září 1943 bylo město zničeno Němci, ale po druhé světové válce bylo opět obnoveno. Do devadesátých let 20. století byla hlavní pracovní příležitostí těžba uhlí. V současné době má přednost v Longyearbyen výzkum, výuka a věda. Nový vědecký komplex je centrem mnohých těchto aktivit, zejména slouží místní vědecké poznatky rozvoji meteorologie, probíhá výzkum permafrostu - věčně zmrzlé půdy a další polární výzkumy. Dnes je to moderní město s rozvinutou infrastrukturou (pošta, banka, teplárna, pekárna, prádelna, bezínová pumpa, restaurace, supermarket, veřejná knihovna, městský hřbitov), díky bezcelní zóně i rozvinutým obchodem a čilým turistickým ruchem. Longyearbyen nabízí mnoho příležitostí obyvatelům i turistům, jako je moderní muzeum s expozicí věnovanou především historii, objevům a využití souostroví, dále je zde u školy plavecká hala a další sportovní haly (vše z roku 1996), tři hotely, hostel, dvě galerie, příjemný kostel, obchody pro turisty, kino, noční klub. V roce 1993 byla založena Univerzita Svalbard (UNIS), která nyní sídlí ve stejné moderní budově jako nedávno otevřené muzeum. Připravuje se znovuotevření dalšího muzea, muzea aviatiky. Hlavními aktivitami pro turisty je návštěva okolních hor, ledovců a útesů s ptačími rezervacemi, je možný po povolení i lov a rybolov, atrakcí je jízda se psím spřežením nebo na mořském kajaku po vodách Adventfjordu. Okolí města je i rájem pro geology, na své si přijdou i sběratelé fosilií, pokud se připojí k povolené expedici. Na jaře a v krátkém létě rozvete okolí města tisíci malých nádherných barevných květů.

V Longyearbyenu je nejsevernější banka, nemocnice, mateřská škola, knihovna, noční klub, hospoda, škola, supermarket a cestovní kancelář na světě.

Je zde arktické klima. I když kvůli Golfskému proudu zde nejsou nějak nízké teploty. V zimě průměrná teplota vzduchu neklesne pod -20°C. Naopak nejvyšší průměrně až +5°C. V létě zde dokonce rostou i malé rostliny, protože teplota ani v noci neklesne pod 0 °C. Naopak nejvyšší průměrná teplota až +10°C. Nejvyšší teplota byla naměřena v červenci 1979 a to 21,3°C. Nejnižší teplota byla naměřena v březnu 1986 a to -46,3°C. Průměrný roční úhrn srážek je 210 mm.

Plavby proplouvájící tímto přístavem