Menorca je jeden z Baleárských ostrovů. Menorca je možná velikostně menší než Mallorca, ale je to krásný a rozmanitý ostrov, který Vás překvapí svou panensky krásnou přírodou a autentickým prostředím. 

Ten, kdo navštíví ostrov Menorca, uvědomí si jeho odlišnost od ostatních Baleárských ostrovů. Kdo očekává pouhou zmenšenou kopii sousední Mallorky, bude na první pohled možná zklamán. Poté ho ale Menorca překvapí rozmanitostí své krajiny, panensky krásnou přírodou a autentickým prostředím vesniček. Menorca je ostrovem plným barev: bílé domky, zeleň luk a azurově modré nebe a moře vytvářejí barevnou symfonii, na kterou se nezapomíná. Římané pojmenovali tento půvabný ostrov - "Minor" - neboli "menší", aby jej odlišili od sousedního většího ostrova Mallorca. Menorca je nejen druhým největším a geologicky nejstarším Baleárským ostrovem, ale také nejsevernějším a nejvýchodnějším. Slunce tady vychází a zapadá v porovnání 
s ostatními ostrovy a španělskou pevninou nejdříve. Menorca leží asi 40 kilometrů severovýchodně od sousední Mallorky a je 
v porovnání se svou větší "sestrou" mezi českými turisty méně známá. Díky vysoké vlhkosti vzduchu je na ostrově velmi bujná vegetace, a proto je Menorca často nazývána "Zeleným ostrovem". Typické snímky z ostrova představují idylické pastviny se stády skotu či koní, malá políčka oddělená nízkou kamennou zídkou, červenohnědé skály porostlé hustými křovisky, žlutobílé vápencové útesy obklopené piniovými háji a především malebné panenské plážičky, které jsou hlavní atrakcí ostrova. Na tomto ostrově byla příkladně zachována rovnováha mezi člověkem a přírodou. V roce 1991 bylo prohlášeno 46% povrchu za chráněné krajinné území. Tento krok zachránil ostrov před spekulacemi o urychleném rozvoji cestovního ruchu. Úsilí domorodců a vlády Baleárského souostroví o ochranu fauny a flóry ostrova přispělo k tomu, že byla Menorca v roce 1993 vyhlášena organizací UNESCO světovou biosférickou rezervací. Na ostrově existuje 19 chráněných krajinných území nejvyššího stupně. Tato skutečnost dokazuje, že podstatná část území je dosud neporušena a je patrná snaha ji zachovat i pro další generace.

Menorca leží přímo v centru západního Středomoří a je přibližně stejně vzdálena od Marseille i Alžíru. Ostrov zaujímá plochu 
702 km2, což je asi jedna pětina povrchu sousední Mallorky. Délka pobřeží je asi 290 kilometrů. Vzdálenost ze západu na východ je přibližně 50 kilometrů a z jihu na sever asi 17 kilometrů.

Architektura
Menorská architektura je jedinečná a výrazně se odlišuje od staveb na ostatních Baleárských ostrovech i na španělském pobřeží. Místní kuriozitou jsou nekonečně dlouhé nízké kamenné zídky, které rozdělují území na malé čtvercové parcely. Tento záhadný labyrint z kamení by prý vytvořil zeď o délce 15 000 kilometrů. Zídky vznikaly v průběhu minulých století; majitelé políček 
ve snaze zúrodnit svou půdu donekonečna sbírali kamení a pokládali ho na sebe na hranici svého pozemku. Vznikla tak zídka, která oddělovala jejich majetek od sousedů, ochránila úrodu před větrem a zabránila dobytku opustit pastvinu. Zajímavé je, že přestože kamení není spojeno žádným pojivem, drží pohromadě již po několik staletí. Vchod na pole či pastvinu je většinou ozdoben rustikálními dřevěnými vraty, která se vyrábějí z kmene divokého olivovníku. Předpokládá se, že první zídky vznikly již před 1 000 lety. Zatímco symbolem sousední Mallorky se staly větrné mlýny, ostrov Menorca charakterizují právě typické kamenné zídky, které upoutají vaši pozornost již při prvním pohledu z letadla.

Městská architektura
V okolí přístavu v hlavním městě Mahónu jsou patrné anglické stavební vlivy. Zvedací okna neboli guillotine, balkóny 
s prosklenými okny a mosazné kliky - to vše tu poprvé zavedli právě Angličané. Příkladem kontrastu anglické a menorské architektury je čtvrť Es Castell (za Angličanů Georgetown), kde jsou přímé a pravoúhlé ulice v protikladu s typickým labyrintem uliček v menorských vesnicích a městech. V Ciutadelle najdete překrásné aristokratické paláce z konce 16. století, postavené 
z mořského vápence. Městské panské domy mají světlou fasádu s lucerničkami, kovaným zábradlím balkónů a typickými zelenými žaluziemi. Zajímavé jsou i jejich vnitřní dvorky s bohatou květinovou výzdobou, které se v době svátku svatého Jana stávají dějištěm těch nejodvážnějších akrobatických kousků jezdců na koních. Gotická katedrála pochází ze 14. století, zajímavostí je původní arabský minaret.

Obranné stavby a majáky
Na pobřeží ostrova uvidíte často malé kamenné rotundy, které v minulosti sloužily jako strážní věžičky (atalayas). Většina z nich byla postavena již v 16. století, kdy byla Menorca častým terčem nájezdů pirátů. V 18. století je využila při pozorování situace 
na pobřeží také britská vojska. Menorca byla zapojena velmi brzy do systému námořní signalizace a bylo postaveno velké množství majáků. Jejich optická zařízení původně využívala olejových lamp s knotem, později petrolejových, v současnosti elektrických. Dnes je signalizace plně automatizovaná a používají se fotoelektronické karty, které nahrazují přítomnost strážce majáku. Velká část majáků již ztratila svůj původní význam a stala se tak pouhým symbolem pobřeží ostrova. Menorca je jedním z nejbohatších míst na archeologická naleziště ve Středozemním moři. Proto bývá často nazývána "muzeem pod širým nebem". Po celém ostrově jsou roztroušeny vzácné památky z dob dávných megalitických civilizací. Na jeden kilometr čtvereční najdete aspoň dvě megalitické stavby. Na Menorce najdete mnoho půvabných pláží a zálivů a každý návštěvník jistě brzy objeví místo, 

které mu nejlépe vyhovuje. Písečné pláže mohou být malé, s dostatkem soukromí či delší a více navštěvované, s jemnými 
či hrubším pískem, zastavěné s rozvinutou turistickou infrastrukturou či panenské, které leží mimo turistická letoviska. Mnohé 
z nich se nacházejí v oblastech chráněného krajinného území. Označení "panenská pláž" pochopitelně neznamená, že místo není navštěvováno turisty a domorodci. V hlavní turistické sezóně bývají i panenské (nezastavěné) pláže samozřejmě plné, přesto se však svou atmosférou odlišují od klasických pláží středomořských přímořských letovisek.

Čas
Ve Španělsku i na Baleárech platí středoevropský čas s letní a zimní variantou. Jižní národy však mají odlišné pojetí času, než mají Středoevropané. Parné letní počasí určuje nejen čas oběda i večeře, ale i pracovní dobu domorodců a životní rytmus. Menorčané začínají pracovat kolem 9 či 10 hodiny ranní, posnídají obvykle až v práci okolo 11 hodiny. V poledne (14 - 16 hodin) Španělé důsledně dodržují polední klid neboli siestu, kdy odpočívají a společně poobědvají s rodinou či přáteli. V době poledního klidu je zavřená většina muzeí, obchodů a kanceláří, v hotelech a restauracích se siesta samozřejmě nedodržuje. Poté se vrátí do práce 
a pracují až do večera. Kolem 22 až 23 hodiny si vychutnají společně večeři a většinou zajdou ještě "na skleničku" nebo se baví 
v místních barech až do brzkých ranních hodin. Diskotéky a noční bary se začínají zaplňovat nejdříve v jednu hodinu. Menorčané vyrážejí za noční zábavou především v pátek a v sobotu.

Mahón
Hlavní město Mahón se rozkládá v jihovýchodním cípu ostrova a je významným obchodním centrem. V současné době žije 
ve městě cca. 23 000 stálých obyvatel a bydlí tam asi 2 000 anglických starousedlíků. Před 3 000 lety dorazili Féničané 
i k východnímu břehu ostrova Menorca. Založili zde svou první námořní základnu a nazvali ji Maghen = ochrana. Později se vlády zmocnili Kartáginci, přístav Maghen ještě vylepšili opevněním. Existují dvě varianty, které vysvětlují název města Mahón: podle fénického Maghen nebo pojmenování na počest kartáginského vojevůdce Magona, který byl bratrem Hanibala. Římané město nazývali Portus Magonis, později bylo jméno zkráceno na Mahón. Největší rozvoj prodělalo města za vlády Angličanů 
v 18. století, kdy také získalo titul hlavního města (1722). Chcete-li si město prohlédnout, stojí za to ponechat auto na kraji města a vydat se do malých, úzkých uliček pěšky. Najdete tam nejen množství obchodů a kaváren, ale i zajímavé historické budovy. Náměstí Plaza Explanada - nejdůležitější náměstí, původně staré nádvoří s armádními kasárnami, je dnes sídlem mnoha firem, obchodů a restaurací.· městská radnice (Ayuntamiento) - budova je barokní, fasáda v neoklasicistním stylu (původně otevřena 1613 a později opravena 1789), na fasádě radnice jsou instalovány původní hodiny, které pocházejí z 18. století, 
a městu je věnoval oblíbený anglický guvernér Richard Kane. Na radnici se také nachází sbírka portrétů historicky významných osobností.

Kostel Panny Marie (Santa María) již ve 13. století stál na náměstí údajně kostel. Dnešní budova pochází z 18. století, byla vystavěna v pozdně gotickém stylu, zvenku si však můžete povšimnout prvků neoklasicismu či rokoka. Oltář je pouhou kopií, protože původní byl poničen za občanské války. Barokní kapli sv. Josefa vyzdobil sochami místní umělec. Největší zvláštností kostela jsou však bezpochyby unikátní dřevěné varhany s 3 210 píšťalami (z toho je 215 dřevěných, zbytek kovových). Zajímavé je, že některé píšťaly jsou položeny vodorovně (iberský vliv). Varhany mají 30 pedálů, 4 klávesnice a 51 rejstříků, z nichž jsou vzácné dva: jeden napodobuje lidský hlas a druhý malý zvonek. Toto mistrovské dílo zhotovil za pouhé 4 roky švýcarský varhaník Johann Kyburz, který žil v Barceloně. Varhany byly na ostrov přepraveny v roce 1810. Řezbářské práce a sošky jsou dílem místních umělců. Varhany naštěstí nebyly v minulosti poničeny. V červenci a srpnu se v kostele často konají dopoledne varhanní koncerty. V turistické informační kanceláři je k dispozici i přehled večerních koncertů slavných varhaníků. Návštěva tohoto kostela stojí rozhodně za to.

Brána sv. Rocha (Pont de Sant Roc) - pozůstatek původního městského opevnění z pozdního 15. století. Ještě v 18. století tady končila městská část a od brány vedla cesta do Ciutadelly. Ve výklenku brány se nachází soška sv. Rocha, který chránil ostrovany před mořem.

Klášter Sv. Františka (Sant Francesc) - františkánský klášter ze 17. století s půvabným kostelíkem se zajímavou křížovou chodbou. Místní kostelík je ukázkou pozdní gotiky o jedné lodi s ozdobnými barokními prvky (kaplička všech svatých). V klášterních chodbách, které byly nedávno zrestaurovány, se nachází expozice archeologických sbírek menorského muzea.

Kostel s klášterem sv. Carmen - postaven v letech 1726 -1808. Bývalý karmelitánský klášter se pyšní krásnou křížovou chodbou, kde se dnes koná v pracovní dny městský trh s ovocem, zeleninou, sýrem, vínem a dalšími dobrotami.

Dům Mir (Casa Mir) - najdete nad schodištěm u mahónského přístavu. Tento dům vás zaujme na první pohled svou zajímavou barevnou fasádou, která je ukázkou menorské secesní architektury.


Pokud se vydáte na procházku, naleznete vše nejdůležitější v okolí přístavu. Je možno se taktéž vypravit na místní pláže. (5-7km, taxi cca 20 eur)


Plavby proplouvájící tímto přístavem

Kontaktní formulář

Máte nějaký dotaz? Neváhejte nás kontaktovat, vše vám vysvětlíme a pomůžeme