409 LÁZNĚ VELKÝ MEDER - BAZILIKA ŠAŠTÍN - SLOVENSKÝ GROB - BRATISLAVA

Veľký Meder

termální koupaliště patří mezi nejznámější a nejvyhledávanější v regionu na jižního Slovenska, kde se dá strávit příjemná letní dovolená. V tomto regionu se nacházejí známé lokality jako termální koupaliště Veľký Meder, koupaliště Dunajská Streda, Číčov a koupaliště Topoľníky. Město je známé svou historií a výjimečným složením termální vody.V areálu rozsáhlého koupaliště je návštěvníkům k dispozici 13 bazénů zaměřených na různé druhy odpočinku spolu s výběrem veselých atrakcí.

Z celkového počtu až 13 bazénů je 7 celoročních a 6 vnějších s teplotou termální vody 25-38 ° C.Termální koupaliště má ve všech 6 vnějších bazénech termální vodu s teplotou 26 - 38 stupňů C°, která má blahodárné účinky na páteře, pohybové ústrojí, svalstva a má regenerační účinky na lidský organismus. Chemické složení geotermální vody má příznivé účinky na léčení kloubních onemocnění, onemocnění páteře i svalovou únavu a celkově příznivě působí na regeneraci organismu.

Krytý komplex termálního koupaliště kromě 4 bazénů dále nabízí návštěvníkům perličkovou koupel, masáž, biosolárium, saunový svět, bioptron léčbu, kosmetický salón, magnetoterapii Bemer, termoakupresúrne masážní lůžko Ceragem, samoobslužnou restauraci a bar. V sezóně návštěvníci Veľkého Medera mají k dispozici 9 bazénů s vodní plochou 3 400 m2. Pro zpříjemnění pobytu našich hostů dále nabízíme restaurace a bufety s širokým výběrem jídel a nápojů, 3 tobogány, aquaaerobic, sportovní hřiště, ostrov drobečky, elektroautíčka, stolní tenis a dětská hřiště.

Termální koupaliště Veľký Meder Thermal Corvinus disponuje se dvěma prameny z nichž vyvěrá z hloubky 1500 m 57 až 72 °C teplá termální voda. Chemické složení geotermální vody má blahodárné účinky na pohybové ústrojí, klouby a má regenerační účinky na organismus člověka.

Bazilika Sedmibolestné Panny Marie

je (bazilika minor) v Šaštíně-Stráži, jedna z nejvýznamnějších bazilik na Slovensku. Stavět se začala v roce 1736, postavena byla podle plánů Matyáše Vépiho. Baziliku každoročně navštíví několik desítek tisíc poutníků, především na Slavnost seslání Ducha Svatého a na Slavnost Panny Marie Sedmibolestné (15. září).

Bazilika je spjata se sochou Sedmibolestné Panny Marie z roku 1564. Uctívání této sochy povolil arcibiskup Imrich Esterházi v roce 1732. Je to pozdně podunajská práce, autor není znám.

Nachází se na pozdně barokním oltáři a je základem šaštínského typu piet. Baziliku malířsky vyzdobil Jean Joseph Chamant a Lukáš Kraker. Za baziliku minor byl chrám vyhlášen v roce 1964.Bazilika byla vyhlášena i za poutní místo bratislavské eparchie, s poutěmi které se zde od r. 2009 každoročně konají v den Spolutrpící Bohorodičky (v sobotu po svátku nejsladšímu Pána, Boha a Spasitele Ježíše Krista, milující lidi; tedy na poslední pohyblivý svátek po Pasše

Slovenský Grob

je obec na Slovensku v okrese Pezinok. Žije zde přibližně 3 600 obyvatel. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1214. V obci je římskokatolický kostel svatého Jana Křtitele z roku 1635 a kaple Sedmibolestné Panny Marie z roku 1759 a svaté Anny z roku 1790.

Dvacet minut autem severně od Bratislavy – a jsme v zajímavém světě. Pod svahy Malých Karpat v okrese Pezinok leží obec, kterou zná již i mnohý Čech. Jmenuje se Slovenský Grob a je věhlasná více než stoletou tradicí chovu a přípravy pečených hus s bramborovými plackami – „lokšemi“ a zelím. Založili ji prý přistěhovalci z Chorvatska. Každoročně počátkem září se zdejší obyvatelé nastrojí do bohatě zdobených krojů, aby si užili slavnost

„Královstva husaciny“. Jak jsme se na vlastní oči přesvědčili i chuťové buňky měli radost. Slaví se nejen v pivnici „U zlatej husi“ kterou vede už desítky let paní Anna Jajcayová. Věnuje se pečení hus již 46 let a vybudovala úspěšnou rodinnou restauraci se stopadesáti místy k sezení, částečně situovanými v nádherně upravené zahradě.

Jako předkrm tu servírují skvělá husí játra a jako hlavní chod pečenou husu s bramborovými lokšemi a červeným zelím. Zpracují na 2300 hus ročně, každá váží průměrně sedm kilogramů. Vozí se z Galanty, pečou se cca 3,5 hodiny v hliněném pekáči. Vzniká neodolatelná pochoutka, za níž přijíždějí labužníci z celého světa. Slavnost, jak jsme ji zažili, není zdaleka jedinou podobnou událostí v roce.Pověst uvedeného skvělého jídla je široce rozšířená, po celý rok se tu střídají jak individuální labužníci, tak rodiny, firmy, různé spolky a společnosti. Občas se koná i svatba, oslava jubilea, apod. – vždy se slavnou grobskou husacinou a lokšemi na stole. Stojí za to se tu zastavit, takový zážitek není jinde k nalezení…

Bratislava

Ačkoli není Bratislava typickým lákadlem pro turisty, nachází si stále více a více svých fanoušků. Pojďme blíže prozkoumat, proč si Staré Město zasloužilo být prohlášeno za městskou památkovou rezervaci.

Centrum Bratislavy a jeho přilehlé části se označují jako Staré Město. Podobně jako v Praze je i jeho slovenská jmenovkyně tvořena historickým jádrem a oblastmi, které ve středověku tvořily jeho předměstí. Celá část by se dala pomyslně rozdělit na tři oblasti. Historické centrum, nábřeží Dunaje a hradní vrch.Středobodem historické části je jednoznačně Hlavní náměstí, které stojí na původních městských hradbách. Tato oblast, někdy přezdívaná jako vnitřní město, si dokonce zachovala svůj původní půdorys. Dodnes můžete projít skrze čtyři historické brány. Michalská, Laurinská, Vydrická a Rybářská brána lemují hranice Starého Města.

Přestože vnitřní město zaujímá rozlohu sotva 0,2 km², právě zde se tvoří davy turistů. Každý chce vidět Rolandovu kašnu, Starou radnici a řadu paláců, v jejichž budovách dnes sídlí Japonské, Řecké a Francouzské velvyslanectví.
Historické centrum Bratislavy se v posledních letech výrazně změnilo k lepšímu. Historické budovy mají opravený kabát, celé centrum září novotou… A ulice Starého Města jsou turisty mnohem více zaplněné než dříve.

Vzhůru do uliček
U katedrály svatého Martina začíná bratislavské Staré Město. Není nijak rozlehlé, pohodlnou chůzí si historické jádro prohlédnete za pár hodin. Od chrámu se můžete vydat třeba Kapitulskou ulicí, typickou starodávnou úzkou uličkou. Vznikla už počátkem 13. století. Některé domy jsou zdobené historickými freskami. Mnohdy jsou jen s obtížemi vidět, protože uličky Starého Města obsadily stolečky a obří deštníky spousty kaváren a restaurací. Kousek od Kapitulské ulice je Michalská brána s věží, jediná zachovaná brána středověkého městského opevnění. Vznikla v druhé polovině 13. století. Na zemi pod Michalskou bránou je jedna turistická atrakce: šipky na všechny strany ukazují, jak daleko je to odsud do jiných světových metropolí.
Skutečné srdce města
Dáte-li se od Čumila doleva po ulici Rybářská brána, dojdete po pár krocích na Hlavní náměstí, skutečné srdce Bratislavy. Najdete zde například Maxmiliánovu fontánu, několik paláců, ale především Starou radnici - nejstarší radnici na Slovensku. Její vznik sahá do konce 13. století, ovšem z této doby se zachovala pouze nárožní věž.Od roku 1868 je Stará radnice sídlem Městského muzea, nejstaršího muzea s nepřetržitým provozem na Slovensku, které mapuje historii Bratislavy.Hlavní náměstí má vynikající atmosféru a svůj vlastní život. Uprostřed postávají stánkaři se suvenýry, stále se tu "vyměňují" turisté, kteří fotografují památky nebo popíjejí kávu v příjemném podniku. Občas se s nějakým turistou dá do řeči bratislavský rodák...
Neodmyslitelný symbol Bratislavy a dominanta celého hlavního města Slovenska – to je Bratislavský hrad. Jeho zdmi procházely dějiny. Marie Terezie mezi nimi vychovávala svých šestnáct dětí. V jedné ze čtyř hradních věží byly střeženy korunovační klenoty v době, kdy byl královským hradem Uherska. Zdobí slovenské euromince a na svém nádvoří vítá romantické duše toužící spatřit neopakovatelný západ slunce. Dost možná, že ukrývá i dosud nerozluštěné záhady. Bratislavský hrad je nejznámější dominantou hlavního města Slovenska. Jen málokdo si při pohledu na něj dnes dokáže představit, že od velkého požáru v roce 1811 byl až do roku 1954 pouhou chátrající troskou. Než se začalo s rekonstrukcí, uvažovalo se dokonce o jeho zbourání. První písemná zmínka o hradě pochází z roku 907. V průběhu dějin byl Bratislavský hrad důležitou pohraniční pevností Uherska i významným církevním střediskem. Nový reprezentační gotický palác si zde nechal postavit Zikmund Lucemburský v 15. století. Charakteristický vzhled se čtyřmi věžemi dostal v době, kdy byl honosnou rezidencí Ferdinanda I. Habsburského. Zvláštností ovšem je, že stavba má ve skutečnosti opravdovou věž jen jednu. Ostatní jsou pouze přistavěné na střechu. Díky svému tvaru je hrad někdy přirovnáván k obrácenému stolu.Od 18. století hrad fungoval jako sídlo generálního semináře určeného k výchově katolických kněží. Dnes část jeho prostorů slouží k potřebám slovenské státní reprezentace a také v něm sídlí Historické muzeum Slovenského národního muzea.

Odpočiňte si a udělejte si opravdovou radost ze života. Život není jen o práci, ale i o radostech , slastech, relaxu...