Jedno z nejkrásnějších měst na světě překypující bohatou historií a jedinečným nádechem romantiky, společenským životem, architekturou, přívětivými Kubánci, to je hlavní město Kuby, kterým je světoznámá Havana. Doutníky, rum, revoluce, Karibik, to všechno se lidem vybavuje, když slyší zmínku o Havaně. Právem patří mezi světové historické metropole, která svými památkami připomíná slavnou španělskou minulost. 

Město leží na severním pobřeží Kuby jižně od Florida Keys. Protéká jím od jihu k severu řeka Almendares River. Město je též významným přístavním městem – hlavní přístavy jsou Marimelena, Guanabacoa a Atarés. Současně Havanu můžeme rozdělit na tři části – starou Havanu, životem pulzující Vedado spolu s Centro Habana a novější čtvrtí. Havana nese název po svém zakladateli, kterým byl San Cristobal de la Habana a město založil v roce 1519 jako hlavní město ve Španělské kolonii.

Havana má tropické podnebí, průměrná roční teplota se pohybuje od 22 -28 C, nejvíce dešťových srážek je v červnu až říjnu, nejméně pak od prosince do dubna, kdy je nejvhodnější doba k návštěvě města.

Havana, jež je hlavním městem Kuby od roku 1902 je netradičním městem. Dnes v Havaně žije 2,2 mil. Obyvatel a turistům se nabízí evropský standart, co se týče ubytování, stravy nebo služeb a i zde je patrné chybějící finanční prostředky, kterých by bylo potřeba na rekonstrukci budov nebo místních komunikací. Kubánské hlavní město je plné nádherných uliček s historickými památkami, ale také rozpadajících se budov a děravých silnic. Porevoluční období se totiž na Havaně krutě podepsalo a po čtyři desetiletí město chátralo. Díky turismu se tento trend pomalu mění, a tak se nemůžeme Kubáncům divit, že všechny volné prostředky investují do výstavby hotelů či nových turistických letovisek.

Havana bylo zlaté město (a pro některé možná stále je), nebylo to ani tak zásluhou španělů, ale právě místních obyvatel. Dobyvatelé se o své kolonie nikdy moc nestarali, pouze dolovali poklady a utiskovali domorodce. Díky ilegálnímu obchodu (kolonizátoři jakýkoliv obchod zakázali) město vzkvétalo až do poloviny 20. století, kdy na Kubu sužovala revoluce a většina historických památek byla poničena. Po občanské válce se už nikdo moc neobtěžoval většinu budov opravit a tak chátrají dodnes. Kubánci se snaží ty významnější památky stále restaurovat, ale je to pomalý proces. Raději investují peníze do výstavby nových hotelů. Před revolucí byla Havana nespoutané město. Především Američané si jezdili do Karibiku užívat hříšný život. Lidé se opíjeli do němoty a utráceli peníze v místních kasinech. To se moc nelíbilo místním obyvatelům, které sužovala chudoba, Američané byly pro ně jen dalším národem v řadě, který Kubu nějakým způsobem využíval, ale nic dobrého ji nepřinášel.

Když Fidel Castro vyhrál velkou revoluci, provedl celou řadu změn. Veškerý majetek znárodnil, což vedlo k velké vlně útěku obyvatel do ciziny, dále pak přerozdělil majetek a zavedl přídělový systém potravin (což vedlo k vymícení té nejhorší chudoby která dodnes vládne např. na Haiti). Novinkou bylo také přejmenování ulic, nicméně Kubánci si na tuto změnu příliš nezvykly a tak dodnes nazývají některá místa, pro cizince nepochopitelným pojmenováním.

Na západ od Vieji se nachází Centro Habana, čtvrť, ve které stojí masivní budova Capitolio a slavná továrna na doutníky Partagás.

Vedlejší čtvrť nese název Vedado. Během 40. a 50. let byla téměř celá vlastněná americkou mafií a gangsteři jako Meyer Lanksy v té době plánovali udělat z kubánského hlavního města karibskou verzi Las Vegas. Dnes je Vedado poměrně moderní komerční čtvrtí, která se může chlubit vlastní univerzitou, několika dobrými nočními podniky a hrstkou zajímavých muzeí. Dalšími městskými částmi, které stojí za navštívení, jsou na východě Casablanca, Cojímar či Regla.

Město od rozpadu Sovětského svazu zaznamenává nebývalý příliv turistů, a tak se rozvíjí i další části Havany, kde se stavějí luxusní hotely a honosné restaurace. Přestože zmizely veřejné domy a bary s erotickými představeními, tak v Havaně stále vládne duch svobodné smyslnosti. Většina kubánského života vůbec se díky tropickému klimatu odehrává venku. Jistá bezstarostnost je patrná v kontaktu s obyvateli hlavního města, kteří se umí radovat ze života, jak se patří. Snad největším jejich darem světu je salsa.  Hudba je pro město stejně důležitá jako krev pro člověka a málokdy se stane, že byste prošli kolem nějakého obyvatele, který neumí zpívat nebo tančit.

Podobně jako salsa nebo rum, je neodmyslitelným symbolem Kuby tlustý doutník. Světově proslulé jsou doutníky Cohiba nebo Romeo y Julieta, případně Montecristo, které se vyrábějí v kubánských doutníkových továrnách, které jsou považovány za nejlepší na světě. Doutníky určené k vývozu jsou ručně vyrobeny v Havaně, a ty méně kvalitní doutníky pro domácí trhy jsou vyráběny v menších oblastních továrnách.

Ve staré části Havany blízko někdejší budovy celnice na molu bylo zřízeno muzeum rumu. Tuto tříposchoďovou stavbu sice nelze považovat za architektonický skvost starobylé Havany z 16. až 18. století, ale její dějiny jsou možná právě tak staré jako samotná výroba místního rumu.

Přístavu v předměstské čtvrti Casablanca dominuje 18 metrů vysoká mramorová socha Ježíše – replika sochy v Rio de Janeiro, a pevnost Complejo Cabaňa, z níž každý den přesně v devět hodin večer zazní výstřel z děla. Rituál připomíná koloniální doby, kdy tímto způsobem bylo ohlašováno uzavření městských bran a natažení řetězu mezi Castillo Morro a La Punta, který bránil lodím vplutí do přístavu. Místem každoročního mezinárodního rybářského turnaje je proslulé Hemingwayovo přístaviště. Na nábřeží Malecón se můžete oddat nákupním vášním na tržišti rukodělných výrobků. Přímořská vilová čtvrť jako stvořená k procházkám nabídne návštěvníkům akvárium s expozicí korálových útesů.

Nádherný pohled na Havanu se návštěvníkům nabízí z pevnosti El Morro z 16. století. Další neméně zajímavou vyhlídkou je pomník José Martino se svou 109 metrů vysokou věží s výtahem. Vychutnejte si nádherné pohledy na Havanu a pak můžete zavítat do některé z místních útulných restaurací.

Na ostrově žil nepřetržitě dvacet let Ernest Hemingway, který zde vytvořil podstatnou část svého románového díla. Ještě dnes je pro něj rezervován pokoj číslo 511 v holetu Ambos Mundos v centru staré Havany, kde se dodnes nachází jeho psací stroj a prázdná láhev "Chivas Regal". Pokud se vydáte asi 11 km od Havany, určitě dorazíte do Cojímar, kde se nachází La Terazza, což byla oblíbená restaurace Ernesta Hemingwaye. Pozornosti cestovatelů by také neměla uniknout vila Finca la Vigía, což je dům, v němž Ernest Hemingway žil oněch dvacet let.


Plavby proplouvájící tímto přístavem

Kontaktní formulář

Máte nějaký dotaz? Neváhejte nás kontaktovat, vše vám vysvětlíme a pomůžeme