Na jižním pobřeží Tallinnského zálivu se u pobřeží Baltského moře rozkládá Tallinn – hlavní město Estonska, významné hospodářské, obchodní a kulturní centrum země. Díky své unikátní středověké atmosféře, která se prolíná s moderní duší místních obyvatel, se stal Tallinn jedním z turisticky nejnavštěvovanějších evropských měst.

Estonská metropole je také důležitým přístavem v Baltském moři, který dlouho přinášel městu bohatství, ale zároveň jej vystavoval útokům. Proto muselo být město obehnáno hradbami, na nichž jsou dodnes patrné starověké věže a věžičky. Moderní zástavba zde dnes kontrastuje se starými velkolepými budovami v centru a parky na kopci Toompea.

První zmínka o Tallinnu se datuje do roku 1154, již tehdy se skládal z hradiště a z dolního města – tedy trhového sídliště pod hradištěm, kde již v prvních letech 13. století stály i křesťanské kostely. V roce 1219 došlo k dobytí zdejšího města dánským králem Valdemarem II., který nechal na vrchu Toompea vystavět dřevěný hrad. Také název města Tallinn vznikl z estonského „Taani linn“, což v překladu znamená Dánské město. Mezi lety 1219 až 1917 se Tallinn však jmenoval německy Reval. Roku 1227 byli Dáni vyhnáni mečovými rytíři a ti dřevěný hrad přestavěli na kamenný. Město následně opět připadlo Dánům, kteří z něj udělali hanzovní město se čtyřmi tisíci obyvateli. Reval vzkvétal a stal se jedním z největších severských měst. K úpadku došlo v 16. století, byl obléhán vojsky cara Ivana Hrozného a v letech 1561 – 1710 patřil Švédům. Po skončení morové epidemie roku 1710 padl do rukou Petru Velikému.
V roce 1870 došlo k železničnímu propojení s Petrohradem a Tallinn se tak stal hlavním přístavem ruského impéria. Do první světové války zde vyrostly velké loděnice, kde pracovalo kolem 100 tisíc lidí. Během druhé světové války byl Tallinn těžce poničen, sovětské bombardování srovnalo se zemí tisícovku budov. Roku 1944 byl obsazen sovětskými vojsky a stal se hlavním městem Estonské sovětské socialistické republiky. Po válce začal rozvoj průmyslových odvětví, vznikl zde největší obilný přístav a počet obyvatel vzrostl na půl milionu. Přistěhovalo se sem hodně Rusů a na okraji města se začalo s budováním sídlišť. Také dnes je přes 40% Talliňanů ruského původu. Město má však spíše než s Ruskem velmi dobré vztahy s Finskem a celou Skandinávií, proto se mu někdy také říká Tallsinki. Roku 1991 došlo k obnovení estonské nezávislosti a Tallinn se stal hlavním městem suverénní Estonské republiky.
Nová politická a společenská situace se projevila na urbanistickém členění a architektonické tváři města. Mnoho památek se dočkalo rozsáhlé rekonstrukce, některé cenné budovy naopak musely ustoupit novostavbám. V oblasti nevzhledných sovětských betonových sídlišť začaly vznikat čtvrti rodinných domků i luxusní rezidence. Historická část města - Starý Tallinn je dnes jedním z nejzachovalejších v severní Evropě, a také proto se v roce 1997 dostal na seznam světového dědictví UNESCO. Tallinn je prostě městem protikladů, které určitě stojí za to navštívit.
Staré město Vanalinn se dělí na dvě části: na Horní město rozkládající se na vrchu Toompea a Dolní město rozprostírající se východně od tohoto vrchu. Tato oblast je hlavním turistickým cílem. Centrum Dolního města tvoří náměstí Raekoja plats – Radniční náměstí. Je obehnáno 2,5 km středověkých hradeb. Celkově byla v Tallinnu dochována více než polovina městského opevnění s věžemi a branami, které byli později doplněny předsunutými bastiony. Největší věží je Pikk Hermann z roku 1371, na které vlaje estonská vlajka. Kolem hradeb se rozkládají rozlehlé parky s vyhlídkami, nejkrásnější pohled se naskýtá z věže Kiek-in-de-Kök a Paks Margareeta. Na Radničním náměstí stojí jediná dochovaná gotická radnice v severní Evropě, která pochází z konce 14. století a jejíž věž připomíná orientální minaret. Další zajímavou stavbou je Měšťanská a Konšelská síň, kde jsou k vidění nejstarší estonské dřevořezby. V bývalém městském vězení dnes sídlí Muzeum estonské fotografie. Na severní straně náměstí najdete Radniční lékárnu, která byla v provozu od roku 1422.
Na konci uličky Saiakäig stojí pozoruhodný kostel sv. Ducha ze 14. století se štíhlou věží, vybavený pozdně gotickým dřevěným oltářem od Bernta Notkeho. Jeho zvon z roku 1433 je nejstarším v celém Estonsku. Z náměstí se dostanete do tří hlavních ulic: Vene, Pikk a Lai. Vene je dnes jednou z nejoblíbenějších částí starého centra, je totiž lemována mnoha restauracemi a obchůdky se suvenýry. Vene znamená Ruská, byla tak pojmenována proto, že zde v minulosti žili převážně Rusové. V uličce naleznete Městské muzeum, které je nejzajímavějším v Tallinnu. Sídlí v kupeckém domě a mapuje vývoj města od jeho počátků až do roku 1940. Vene je také místem, kde můžete navštívit dominikánský klášter z roku 1246, který obývali skandinávští mniši. Ti se snažili obracet Estonce na křesťanskou víru a dát jim vzdělání. V klášteře dnes najdete největší estonskou sbírku kamenořezeb. V sousedství stojí kostel sv. Kateřiny, který však kvůli špatnému stavu není veřejnosti přístupný.
Ulice Pikk je lemována tří až čtyřpatrovými domy německých kupců a šlechticů z 15. století. Prohlédnout si však můžete také Dům Velké Gildy z roku 1410, který hostí Státní historické muzeum. Na této ulici se nachází i budovy různých tallinnských cechů, jako Dům cechu svatého Knuta, Cechu svatého Olafa či Bratrstva Černohlavců. Severní konec ulice zdobí středověká Velká pobřežní brána, k níž přiléhá bašta Paks Margareeta (Tlustá Margareta) z 16. století s Námořním muzeem. V přízemí je patrný bílý kříž připomínající památku 852 obětí trajektu Estonia, který se zde potopil roku 1994, a jehož osud se stal největší námořní tragédií v poválečné Evropě.

V ulici Lai se tyčí kostel sv. Olafa doložený již ve 13. století, ale koncem 15. století zcela přestavěný. Jeho gotická věž měla původně výšku 159 metrů a byla tak svého času jednou z nejvyšších staveb v Evropě a snad i ve světě.  V důsledku několika požárů a následných přestaveb se však postupně snížila na dnešních „pouhých“ 124 metrů. Věž je důležitým orientačním bodem v Tallinnu a za sovětské vlády byla využívána i KGB. V Lai si můžete prohlédnout Přírodovědecké muzeum a Muzeum užitného umění.
Ze sakrálních staveb Starého Města jsou nejvýznamnější gotický kostel sv. Mikuláše ze 13. století, který byl zasvěcen patronu námořníků svatému Mikulášovi z Bari. Kostel bývá využíván jako muzeum sakrálního umění nebo k varhanním koncertům. Za kostelem je ukryto vynikající Archeologické muzeum.
Horní město s hradním vrchem Toompea žilo po staletí vlastním životem jako samostatně spravované sídlo. Jádrem hradního vrchu je Väike linnus, tedy Malý hrad. V místech, kde se v minulosti rozkládal dánský hrad, se dnes nachází budova konventu a hradní zámek sloužící jako sídlo estonského parlamentu. Zdejšímu opevnění dominuje 50 metrů vysoká věž Pikk Herman, na jejíž vrchol se denně vztyčuje estonská vlajka. Celá tato hradní čtvrť známá pod názvem Suur linnus, tedy Velký hrad, pod sebe zahrnuje řadu architektonicky cenných církevních a správních objektů. Je obehnaná opevněním navazujícím na opevnění Malého hradu.
V této části města se nachází pravoslavný chrám Alexandra Něvského, postavený na přelomu 19. a 20. století jako symbol ruské moci nad centrem země. V místních obyvatelích tak dodnes vyvolává smíšené pocity. V prostoru Velkého hradu se dále nachází dům někdejší katedrální školy, mariánská gilda, dům rytířstva a řada dalších administrativních a obytných budov.
Chrám Toomkirik je místem posledního odpočinku významných tallinnských osobností a šlechticů. Nejhezčí náhrobky jsou umístěny vpravo od oltáře. Nedaleko Toomkiriku se nachází palác, ve kterém je od roku 1919 umístěno Národní muzeum umění s 59 tisíci exponáty.
Asi 2 km od centra se rozkládá park Kateřinino údolí, kde rostou duby, kaštany a šeříky. Park se stal vyhledávaným místem odpočinku a sportu a najdeme v něm také budovu barokního paláce Kadriorg z roku 1718. Podél Tallinnského zálivu vede pobřežní cesta Pirita Tee, která poskytuje krásné výhledy na moře a narazíte zde na nejoblíbenější a největší městskou pláž Pirita. Za mostem jsou k vidění trosky kláštera sv. Brigity, zničeného v roce 1577. V okolí Tallinnu je možné navštívit ještě botanickou a zoologickou zahradu, skanzen a Estonskou národní knihovnu.


Plavby proplouvájící tímto přístavem

Kontaktní formulář

Máte nějaký dotaz? Neváhejte nás kontaktovat, vše vám vysvětlíme a pomůžeme