Přístav Miami, často označovaný jako "hlavní město výletních lodí světa", má bohatou historii, která sahá až do počátku 20. století. Přístav byl oficiálně otevřen v roce 1915 a v roce 1916 bylo dokončeno jeho bagrování, čímž se stal hlubokovodním přístavem. Zpočátku byl využíván pro lodní dopravu, zejména pro přepravu ovoce a zeleniny.

Teprve v roce 1968 se přístav v Miami začal měnit v hlavní město výletních plaveb, jak ho známe dnes. Rada komisařů okresu Miami-Dade schválila usnesení o výstavbě moderního terminálu pro cestující, což znamenalo změnu funkce přístavu. Dnes miamský přístav odbavuje miliony cestujících ročně, což z něj činí jeden z nejrušnějších výletních přístavů na světě.

Historie jamajského přístavu Montego Bay je bohatá a sahá až do dob Kryštofa Kolumba. V roce 1494 Kolumbus tento záliv objevil a pojmenoval jej "El Golfo de Buen Tiempo " (Záliv dobrého počasí). Později ji Španělé využívali jako místo pro vývoz sádla, které získávali z divokých prasat v okolních kopcích. To vedlo k přejmenování zálivu na " Bahia de Manteca " (Zátoka sádla) a nakonec se přejmenoval na dnešní název Montego Bay.

Koncem 17. století, poté co Jamajku dobyli Britové, se Montego Bay stal významným přístavem pro transatlantický obchod s otroky. V 18. a 19. století byl také významným přístavem pro vývoz cukru. Přístav hrál zásadní roli v rozvoji města a hospodářství regionu. Dnes je Montego Bay jedním z nejdůležitějších přístavů v Karibiku a slouží jako hlavní centrum pro výletní a nákladní lodě.

Cartagena, která se nachází na severním pobřeží Kolumbie u Karibského moře, se může pochlubit bohatou a bohatou historií, která sahá tisíce let do minulosti. Před příchodem Evropanů byl region obýván původními obyvateli, včetně kultur Calamarí a Puerto Hormiga, kteří se živili rybolovem a zemědělstvím. Město bylo oficiálně založeno v roce 1533 španělským conquistadorem Pedro de Heredia, který jej pojmenoval po španělské Cartageně. Díky svému přirozenému přístavu se stalo důležitým přístavem pro španělskou říši a sloužilo jako klíčové centrum pro obchod a přepravu zlata a dalších pokladů vytěžených v Jižní Americe. Díky svému bohatství a strategickému významu se však stal také cílem pirátů a cizích nájezdníků, což vedlo k opakovaným útokům, včetně proslulých nájezdů sira Francise Drakea v roce 1586.

Na ochranu města vybudovali Španělé rozsáhlé opevnění, včetně Castilla San Felipe de Barajas, jedné z nejpůsobivějších koloniálních vojenských staveb v Latinské Americe, a důmyslný systém hradeb, které dodnes obklopují Staré město. Tato obranná zařízení pomohla Cartageně stát se jednou z nejbezpečnějších a nejdůležitějších španělských pevností v Americe. Cartagena také sehrála významnou roli v boji Kolumbie za nezávislost na počátku 19. století a za svůj odpor proti španělským vojskům si vysloužila titul "La Heroica" ("Hrdinské město"). Dnes je Cartagena zapsána na seznamu světového dědictví UNESCO a je oslavována pro svou krásně zachovalou koloniální architekturu, živou afrokaribskou kulturu a bohatý historický odkaz, což z ní činí jedno z nejznámějších a nejnavštěvovanějších měst Jižní Ameriky.

Kolón, hlavní přístavní město na karibském pobřeží Panamy, má historii utvářenou jeho strategickou polohou a rolí v globálním obchodu. Město bylo založeno v roce 1850 při stavbě Panamské železnice a vzniklo za účelem propojení Atlantského a Tichého oceánu, což usnadnilo efektivní obchodní cesty. Název "Kolón", španělská podoba "Kolumbus", je poctou objeviteli Kryštofu Kolumbovi. Význam města prudce vzrostl po otevření Panamského průplavu v roce 1914, čímž se upevnilo jeho postavení jako důležitého centra mezinárodního námořního obchodu.

Dnes se v Kolónu nachází Svobodná zóna Colón, jedna z největších bezcelních zón na světě, která přitahuje podniky a obchodníky z celého světa. Navzdory svému ekonomickému významu se město potýká s problémy, včetně období úpadku a socioekonomických bojů. Kolón je bohatý na kulturní a historické dědictví a jeho koloniální minulost dokládají památky, jako je pevnost San Lorenzo, která je zapsána na seznamu světového dědictví UNESCO. Živá afrokaribská kultura města je patrná v jeho hudbě, cuisine a festivalech, které dodávají jeho dynamické identitě hloubku. Přestože probíhající revitalizační úsilí směřuje k řešení jeho problémů, zůstává Kolón klíčovou vstupní branou pro obchod a symbolem trvalého významu Panamy v globálním obchodu.

Historie kostarického přístavu Puerto Limon je hluboce spjata s rozvojem infrastruktury země. Přístav byl založen v 19. století, konkrétně v roce 1871, s primárním záměrem podpořit vývoz kávy a banánů, dvou hlavních produktů země. V průběhu let se stal důležitým centrem mezinárodního obchodu.

V roce 1890 byl přístav propojen železnicí s hlavním městem San José, což ještě více posílilo jeho význam pro hospodářský růst Kostariky. Zásadní roli v rozvoji Puerto Limon sehrála významná americká společnost United Fruit Company. Nejenže ovlivnila růst přístavu, ale také významně ovlivnila sociální, ekonomickou a politickou situaci v regionu.

Dlouho před kontaktem s Evropou obývali Roatán lidé Paya, kteří se živili mořem a tropickými lesy. Kristus Kolumbus zde přistál v roce 1502 během své čtvrté plavby, což znamenalo první setkání s Evropany na ostrově. Španělští kolonizátoři brzy zotročili nebo vytlačili původní obyvatelstvo a v 17. století angličtí a francouzští piráti - včetně nechvalně proslulého Henryho Morgana - využívali skryté zátoky Roatánu jako základny pro přepadávání španělských lodí s poklady.

V roce 1797 Britové násilně přesídlili tisíce Garifunů ze Svatého Vincenta na Roatán a založili tak živou afroindiánskou kulturu, která vzkvétá dodnes. Ostrov několikrát přešel z rukou Británie do rukou Hondurasu, než se v roce 1861 natrvalo připojil k Hondurasu. Po desetiletí zůstával Roatán klidnou rybářskou komunitou až do 90. let 20. století, kdy jeho velkolepé potápění na útesech přitáhlo mezinárodní pozornost a proměnilo jej v přední karibskou destinaci při zachování bohatého kulturního dědictví a přírodních krás.

Belize City, největší město v Belize, bylo založeno v 17. století jako britská osada na podporu těžby dřeva a mahagonu. Brzy se stala správním a obchodním centrem Britského Hondurasu a spoléhala na zotročenou africkou pracovní sílu, která poháněla ekonomiku kolonie. Strategická poloha města v ústí Haulover Creek z něj učinila kritický přístav pro obchod, ale také ho učinila náchylným k přírodním katastrofám, jako byly hurikány. Zkáza způsobená hurikánem 1931 a hurikánem Hattie v roce 1961 zvýraznila jeho zranitelnost a vedla v roce 1970 k přemístění hlavního města do vnitrozemí Belmopanu.

Přestože Belize City ztratilo status hlavního města, zůstává kulturním a hospodářským centrem země. O jeho bohaté historii svědčí památky jako Katedrála svatého Jana, nejstarší anglikánský kostel ve Střední Americe, a Dům vlády, symbol britské koloniální vlády. Dnes je město tavicím kotlíkem kultur, ve kterém se mísí vlivy kreolské, mezilidské, garifunské a mayské. Belize City, známé svými rušnými trhy a pobřežním šarmem, slouží jako vstupní brána pro obchod a cestovní ruch a nabízí návštěvníkům pohled na koloniální minulost i pulzující současnost.

Přístav Miami, často označovaný jako "hlavní město výletních lodí světa", má bohatou historii, která sahá až do počátku 20. století. Přístav byl oficiálně otevřen v roce 1915 a v roce 1916 bylo dokončeno jeho bagrování, čímž se stal hlubokovodním přístavem. Zpočátku byl využíván pro lodní dopravu, zejména pro přepravu ovoce a zeleniny.

Teprve v roce 1968 se přístav v Miami začal měnit v hlavní město výletních plaveb, jak ho známe dnes. Rada komisařů okresu Miami-Dade schválila usnesení o výstavbě moderního terminálu pro cestující, což znamenalo změnu funkce přístavu. Dnes miamský přístav odbavuje miliony cestujících ročně, což z něj činí jeden z nejrušnějších výletních přístavů na světě.