Německý přístav Kiel ležící na pobřeží Baltského moře má dlouhou a bohatou historii. Jeho počátky sahají až do 13. století, kdy jej založil holštýnský hrabě Adolf IV. V roce 1242 získal Kiel městská práva a díky své strategické poloze se rychle rozvinul ve významné námořní a obchodní centrum.

V 19. a 20. století se Kiel prosadil jako významné středisko stavby lodí. V městském přístavu sídlilo německé císařské námořnictvo a později Kriegsmarine nacistického Německa. Během druhé světové války bylo město a jeho přístav vážně poškozeny, ale v poválečných letech byly obnoveny. Dnes je kielský přístav jedním z nejrušnějších v Německu a slouží jako důležitá brána pro nákladní, osobní a výletní lodě.

Historie kodaňského přístavu, největšího dánského přístavu, sahá až do středověku, kdy hrál klíčovou roli v růstu a rozvoji města. Přístav byl původně založen biskupem Absalonem ve 12. století, který na ostrově Slotsholmen vybudoval pevnost a vytvořil tak přírodní přístav, jenž se stal srdcem Kodaně.

V průběhu staletí se kodaňský přístav rozrůstal a modernizoval. Během průmyslové revoluce v 19. století se přístav rozšířil a pro rostoucí obchod byly vybudovány nové doky a sklady. Přístav byl významným centrem mezinárodního obchodu a námořní síly Dánska. Ve 20. století se přístav potýkal s problémy, protože průmysl se stěhoval z centra města, ale od té doby se proměnil v rušnou oblast s obytnými, obchodními a rekreačními zařízeními.

Přístav Geiranger v Norsku má bohatou historii, která sahá až do doby Vikingů. Tento přístav, který se nachází v Geirangerfjordu, byl díky své blízkosti k moři důležitým strategickým místem. Samotný Geirangerfjord je zapsán na seznamu světového dědictví UNESCO a je proslulý svými úchvatnými přírodními krásami se strmými horskými útesy a hlubokými modrými vodami.

V 19. století se přístav Geiranger stal významnou turistickou destinací. Návštěvníky přitahovala úchvatná krajina a jedinečný půvab města. Ve 20. století byl založen přístav pro výletní plavby a od té doby sem neustále proudí turisté z celého světa. Dnes je přístav Geiranger stále důležitou součástí norského turistického průmyslu.

Město vznikalo postupně jako přirozené místo obchodu již v pozdním středověku. Práva mu byla udělena v roce 1614. Molde bylo ustaveno obcí 1. ledna 1838.

Město se postupně rozrůstalo v průběhu 18. a 19. století a stávalo se norským centrem textilního a oděvního průmyslu. Rostl i jeho význam coby významného turistického cíle. Po druhé světové válce se rozrostlo o Bolsøy a Veøy (1. ledna 1964), stalo se centrem nejen veřejných služeb, ale je vzdělávacím centrem a centrem průmyslové výroby.

Přístav Molde, známý také jako Molde Fjord, se nachází v norském městě Romsdal. Jeho historie sahá až do konce 19. století, kdy byl založen jako obchodní stanice. Přístav původně sloužil k vývozu dřeva a ryb, což byly hlavní hospodářské činnosti v regionu. V průběhu let se rozšířil a vyvinul ve významné centrum nákladní a osobní dopravy.

Ve 20. století zaznamenal přístav Molde významný růst a stal se klíčovou branou pro vývoz zboží z Norska na mezinárodní trhy. Během druhé světové války hrál přístav klíčovou roli a sloužil jako strategické místo pro spojence. V současné době slouží jako klíčová zastávka výletních lodí, což odráží jeho význam v norském turistickém průmyslu.

Flåm, malá vesnice ležící v srdci norské oblasti fjordů, má bohatou historii, která je hluboce spjata s nádhernou přírodou a její rolí dopravního uzlu. Počátky osady sahají více než tisíc let do minulosti a důkazy naznačují, že se jednalo především o zemědělskou komunitu. Její název "Flåm" je odvozen ze staroseverského slova "Flá", které znamená "rovina" nebo "rovný kus země", což je odkaz na úrodné dno údolí, kde se vesnice nachází. Historicky byla poloha Flåmu podél Aurlandsfjordu, větve Sognefjordu, důležitým místem pro obchod a komunikaci mezi pobřežními a vnitrozemskými oblastmi Norska.

Nejvýznamnější rozvoj v historii Flåmu nastal na počátku 20. století, kdy byla postavena Flåmská železnice (Flåmsbana), která byla otevřena v roce 1940. Byla navržena pro spojení Flåmu s Bergenskou železnicí v Myrdalu, umožňovala snadnější přístup do odlehlé vesnice a hrála rozhodující roli při přepravě zboží a cestujících. Železnice, která byla v té době zázrakem techniky, proměnila Flåm z klidné zemědělské obce v klíčovou dopravní spojnici a nakonec i v hlavní turistickou destinaci. Dnes slouží Flåmská železnice nejen jako historická památka, ale také jako svědectví o vývoji obce a jejím trvalém spojení s norským kulturním a přírodním dědictvím.

Německý přístav Kiel ležící na pobřeží Baltského moře má dlouhou a bohatou historii. Jeho počátky sahají až do 13. století, kdy jej založil holštýnský hrabě Adolf IV. V roce 1242 získal Kiel městská práva a díky své strategické poloze se rychle rozvinul ve významné námořní a obchodní centrum.

V 19. a 20. století se Kiel prosadil jako významné středisko stavby lodí. V městském přístavu sídlilo německé císařské námořnictvo a později Kriegsmarine nacistického Německa. Během druhé světové války bylo město a jeho přístav vážně poškozeny, ale v poválečných letech byly obnoveny. Dnes je kielský přístav jedním z nejrušnějších v Německu a slouží jako důležitá brána pro nákladní, osobní a výletní lodě.