Janovský přístav má bohatou historii, která sahá až do římských dob, kdy byl založen jako obchodní centrum. Status jednoho z předních evropských námořních přístavů však získal až ve středověku za vlády Janovské republiky. Toto rušné přístavní město bylo významným hráčem na námořních obchodních trasách, zejména s Východem.

V 19. století prošel janovský přístav významným rozvojem v rámci Italského království. Díky své zeměpisné poloze a přírodnímu přístavu se stal strategickým bodem pro obchodní a vojenské aktivity. Dnes je i nadále klíčovým přístavem, který slouží jako hlavní brána pro zboží a cestující, a je považován za jeden z nejrušnějších přístavů ve Středozemním moři.

Celé území Civitavecchia je poseto pozůstatky etruských hrobek a je pravděpodobné, že v centru dnešního města se rozkládala malá etruská osada. Etruská nekropole v Mattonara, nedaleko továrny Molinari, pochází téměř jistě ze 7.-6. století př. n. l. a byla pravděpodobně spojena s nedalekou nekropolí Scaglia. U pevnosti Michelangelo byl ještě na konci 19. století patrný starověký přístav tvořený malými paralelními nádržemi schopnými pojmout jednotlivá plavidla.

Na kopci Ficoncella je dodnes patrná etruská osada, kde byly před rokem 70 př. n. l. vybudovány první lázně, Římany nazývané Aquae Tauri.

Palermský přístav je jedním z nejstarších v Itálii a Středomoří, jeho historie sahá až do 8. století před naším letopočtem. Byl založen Féničany pod názvem Ziz. V průběhu staletí byl přístav pod kontrolou různých říší, včetně Římanů, Byzantinců a Arabů, přičemž každá z nich zanechala na jeho vývoji svou stopu.

Ve středověku, pod nadvládou Normanů a poté Švábů, se palermský přístav stal klíčovým obchodním centrem spojujícím Evropu, Afriku a Asii. Toto období znamenalo vrchol vlivu a bohatství Palerma. V moderní době zůstává přístav klíčovým centrem obchodní a osobní dopravy, což podtrhuje jeho trvalý význam v oblasti Středomoří.

Přístav Ibiza ve Španělsku má bohatou historii opředenou námořní tradicí. Byl založen Féničany v 7. století př. n. l. a sloužil jako strategické obchodní středisko ve Středomoří. Přístav byl v průběhu historie pod kontrolou různých říší, včetně Římanů, Vandalů, Byzantinců, Maurů a nakonec Španělů.

V 16. století prošel přístav výraznou proměnou, když Španělé postavili kolem města opevněnou zeď, aby ho ochránili před útoky pirátů. V 18. a 19. století přístav dále vzkvétal a stal se centrem prodeje soli, která byla důležitou komoditou. Ve 20. století se ibizský přístav proměnil v oblíbenou turistickou destinaci a díky svému kulturnímu významu a zachovalým historickým památkám je dnes zapsán na seznamu světového dědictví UNESCO.

Přístav Valencie, který se nachází ve Španělsku, je jedním z největších a nejdůležitějších námořních přístavů v povodí Středozemního moře. Jeho historie sahá až do roku 1483, kdy Ferdinand Katolický udělil městu Valencie privilegium, které mu umožňovalo postavit na pláži dřevěný most, čímž byl přístav založen.

V průběhu staletí prošel přístav různými proměnami a stal se klíčovou infrastrukturou města. V 19. století byly provedeny modernizační práce, které zahrnovaly výstavbu kanálu a prvního přístavu. Dnes je valencijský přístav řazen na páté místo nejrušnějších námořních přístavů v Evropě a ročně odbaví značné množství nákladu a miliony cestujících.

Přístav Marseille, známý také jako Starý přístav, se nachází v centru francouzské Marseille. Jeho historie sahá až do starověku, kdy jej kolem roku 600 př. n. l. založili řečtí námořníci z Fókie. V průběhu staletí hrál přístav významnou roli v hospodářském a kulturním rozvoji regionu a sloužil jako hlavní obchodní a dopravní uzel.

Ve středověku se přístav stal důležitým centrem středomořského obchodu. Navzdory obdobím úpadku nadále vzkvétal, zejména v období renesance, kdy byl modernizován a opevněn. V 19. století prošel přístav rozsáhlým rozvojem, který upevnil jeho postavení jednoho z předních světových námořních přístavů. Dnes zůstává důležitou součástí identity a ekonomiky Marseille.

Janovský přístav má bohatou historii, která sahá až do římských dob, kdy byl založen jako obchodní centrum. Status jednoho z předních evropských námořních přístavů však získal až ve středověku za vlády Janovské republiky. Toto rušné přístavní město bylo významným hráčem na námořních obchodních trasách, zejména s Východem.

V 19. století prošel janovský přístav významným rozvojem v rámci Italského království. Díky své zeměpisné poloze a přírodnímu přístavu se stal strategickým bodem pro obchodní a vojenské aktivity. Dnes je i nadále klíčovým přístavem, který slouží jako hlavní brána pro zboží a cestující, a je považován za jeden z nejrušnějších přístavů ve Středozemním moři.