Přístav Terst, který se nachází v nejsevernější části Jaderského moře, má bohatou historii sahající až do starověku. Původně byl založen Římany ve 2. století př. n. l. a díky své strategické poloze sloužil jako důležité obchodní centrum. V průběhu staletí zde vládly různé mocnosti včetně Byzantské říše, Benátské republiky a habsburské monarchie.

Zlatý věk terstského přístavu začal v 18. století, kdy byl prohlášen za svobodný přístav v rámci habsburské říše. To vedlo k výraznému nárůstu námořního obchodu a růstu města. V průběhu 19. a 20. století byl přístav za rakouské nadvlády modernizován a rozšířen a stal se jedním z největších a nejrušnějších přístavů v Evropě. Přestože přístav zažil úpadek a škody během světových válek, podařilo se mu udržet si svůj význam v mezinárodním námořním průmyslu.

Řecký přístav Katakolon má bohatou historii sahající až do starověku, kdy sloužil jako přístav Olympie. V helénistickém období byl známý jako Pheia, důležitá námořní základna během peloponéské války. Později bylo město v důsledku následných zemětřesení zatopeno a Katakolon zaujal místo hlavního přístavu.

V 19. století hrál Katakolon klíčovou roli při vývozu rybízu, který byl hlavním produktem regionu. To vedlo v roce 1882 k výstavbě železniční trati do Olympie, která dále zvýšila význam přístavu. Dnes je Katakolon oblíbenou zastávkou výletních lodí a nabízí turistům snadný přístup k archeologickému nalezišti Olympia.

Přístav Pireus má bohatou historii, která sahá až do starověkého Řecka. Byl založen na počátku 5. století př. n. l. a stal se hlavním přístavem mocného městského státu Athény. Díky své strategické poloze se stal klíčovým centrem námořního obchodu a námořních válek a hrál klíčovou roli v ekonomické a vojenské síle Athén.

V průběhu staletí prošel Pireus mnoha proměnami. Byl zničen během invaze Římanů a později obnoven, aby byl ve středověku opět zpustošen nájezdy Slovanů a Saracénů. V moderní době byl revitalizován a v současnosti je největším přístavem v Řecku a jedním z největších ve Středozemním moři.

Turecký přístav Kusadasi má bohaté historické kořeny sahající až do starověku. Nejprve jej založili Lelegové a později v 11. století př. n. l. Iónové. Přístavní město vzkvétalo v době římské a stalo se významným obchodním a kulturním centrem.

Ve středověku Kusadasi dobyla Byzantská říše a později Osmanská říše. Přístav byl využíván jako strategická námořní základna a brána do Egejského moře. Dnes je jednou z nejoblíbenějších turistických destinací v Turecku, která svými krásnými plážemi a historickými památkami láká miliony turistů.

Historie istanbulského přístavu, tradičně známého jako Konstantinopolský přístav, sahá až k založení města v roce 330 n. l. Tento přístav, který se nachází na historickém poloostrově mezi Zlatým rohem a Marmarským mořem, sloužil jako klíčové obchodní centrum v době byzantské a osmanské říše. Právě prostřednictvím tohoto přístavu se Istanbul spojil se zbytkem světa a hrál důležitou roli v obchodu na Hedvábné stezce.

V 19. století prošel přístav významnou modernizací. Osmanská říše založila na Zlatém rohu první moderní loděnici, kterou později rozšířili Francouzi a Britové. S příchodem 20. století vzrostl význam přístavu otevřením přístavu Haydarpaşa na asijské straně Istanbulu. Dnes si istanbulský přístav zachovává svůj historický význam jako rušné centrum obchodu a dopravy.

Přístav Korfu, známý také jako Kerkira, má bohatou a pestrou historii, která sahá až do starověku. Díky své strategické poloze byl klíčovým námořním uzlem ve Středomoří a sloužil jako brána mezi východem a západem. Přístav byl pod nadvládou různých mocností včetně Byzantské říše, Benátčanů, Francouzů a Britů.

Za benátské nadvlády (1386-1797) byl korfský přístav výrazně opevněn a jeho infrastruktura byla značně vylepšena. V tomto období byla kolem přístavu postavena Stará pevnost, jedna z nejvýznamnějších památek Korfu. V 19. století, za britské nadvlády, byl přístav dále rozvíjen a modernizován. Dnes je přístav Korfu i nadále významným centrem obchodu, cestovního ruchu a dopravy v Jónském moři.

Bari, hlavní město regionu Apulie (Apulie) v jižní Itálii, má více než 2000 let starou historii. Původně bylo osadou Peucetiů, starověkého italského kmene, později se díky své strategické poloze u Jaderského moře stalo klíčovým římským přístavem a obchodním centrem. Po pádu Římské říše vládli Bari Byzantinci, Lombarďané a Arabové, kteří na městě zanechali své stopy. Během středověku Bari vzkvétalo pod normanskou a poté švábskou nadvládou a památky jako Bazilika svatého Mikuláše - postavená pro uložení relikvií svatého Mikuláše - se staly významným poutním místem římskokatolických i pravoslavných křesťanů.

V 19. století zažilo Bari výrazný růst a modernizaci, zejména za vlády Italského království. Jeho přístav byl rozšířen a město se stalo významným centrem obchodu a podnikání v jižní Itálii. Během druhé světové války bylo Bari těžce bombardováno, ale v poválečných letech bylo obnoveno. Dnes je Bari pulzujícím městem, v němž se snoubí bohatá historie s moderním životem. Jeho malebné staré město (Bari Vecchia), historické kostely, rušný přístav a živá kulturní scéna z něj činí klíčovou destinaci ve Středomoří.

Přístav Terst, který se nachází v nejsevernější části Jaderského moře, má bohatou historii sahající až do starověku. Původně byl založen Římany ve 2. století př. n. l. a díky své strategické poloze sloužil jako důležité obchodní centrum. V průběhu staletí zde vládly různé mocnosti včetně Byzantské říše, Benátské republiky a habsburské monarchie.

Zlatý věk terstského přístavu začal v 18. století, kdy byl prohlášen za svobodný přístav v rámci habsburské říše. To vedlo k výraznému nárůstu námořního obchodu a růstu města. V průběhu 19. a 20. století byl přístav za rakouské nadvlády modernizován a rozšířen a stal se jedním z největších a nejrušnějších přístavů v Evropě. Přestože přístav zažil úpadek a škody během světových válek, podařilo se mu udržet si svůj význam v mezinárodním námořním průmyslu.