Území Dubaje a Arabských Emirátů již v období velmi dávné historie bylo obýváno arabskými kočovnými kmeny. Zpočátku bylo pod nadvládou většinou Perské říše. Ve středověku důležitost oblasti Peského zálivu vzrostla, jako místo na cestě spojující Evropu a Východní Asii, která byla zdrojem hedvábí, koření a dalšího orientálního zboží. Nejdříve se o území zajímali Portugalci. Ti však byli donuceni ustopit a moc v oblasti převzali Britové, jejichž hlavním zájmem bylo kontrolovat námořní cesty, pro cestu jejich lodí do Indie. Místní kmeny však často napadaly britské lodě a Britové zase na oplátku pořádali výpravy do vnitrozemí. Britové v r. 1853 uzavřeli s místními vládci dohodu a celá oblast byla známá pod názvem Smluvní Omán. Po 2. světové válce byla dána území autonomie. V r. 1971 byly založeny Spojené Arabské Emiráty jako federativní svazek nezávislých emirátů. Pravděpodobně nejstarší stavbou v Dubaj je pevnost z 19.století, která slouží v současnosti jako muzeum.

V roce 1979 byl dubajský přístav dále rozšířen vybudováním přístavu Jebel Ali, největšího umělého přístavu na světě a největšího přístavu na Blízkém východě. Dnes slouží dubajské přístavy jako klíčová brána pro mezinárodní obchod a podnikání.

Město Dauhá bylo založeno v roce 1825 pod jménem Al-Bídá, samotné jméno Dauhá je odvozeno z arabského ad-dawha, což znamená "velký strom".

Hlavním městem Kataru se stalo již v roce 1971, kdy Katar získal nezávislost. V roce 1973 byla ve městě založena Katarská univerzita a v roce 1975 Katarské národní muzeum, jež bylo umístěno do budovy původního emírova paláce. Staví se zde rozsáhlý a propracovaný systém metra, stejně tak jako jedno z budoucích největších letišť světa. V současné době zde také probíhá, podobně jako v Dubaji, intenzivní výstavba mrakodrapů.

Ve 20. století prošel přístav v Dauhá významnou proměnou a z tradiční obchodní stanice se stal moderní přístav světové úrovně. Přístav byl rozšířen a zmodernizován, aby vyhovoval rostoucímu ropnému průmyslu. V roce 2017 byl přístav přestěhován na nové místo a přejmenován na Hamad Port na počest bývalého katarského emíra šejka Hamada bin Chalífy Al Tháního. Přístav původně sloužil k obchodování s perlami, což byl hlavní průmysl Kataru před objevením ropy.

Bahrajn, ostrovní stát v Perském zálivu, má tisíciletou historii. Ve starověku byl známý jako Dilmun a již 3000 let před naším letopočtem byl významným obchodním uzlem spojujícím Mezopotámii, Indii a Arabský poloostrov. Dilmun byl v sumerských textech oslavován jako prosperující a posvátná země. V průběhu staletí se Bahrajn dostal pod vliv různých říší, včetně Asyřanů, Babyloňanů a později Peršanů. Během nástupu islámu v 7. století byl Bahrajn jedním z prvních regionů, které přijaly novou víru, a stal se důležitým kulturním a hospodářským centrem islámského světa.

V novější historii byl Bahrajn britským protektorátem od 19. století až do získání nezávislosti v roce 1971. Jeho hospodářství, původně založené na lovu perel a rybolovu, přešlo po objevení ropy v roce 1932 na těžbu ropy, čímž se Bahrajn stal prvním státem Perského zálivu, který začal využívat své zásoby ropy. Dnes je Bahrajn moderní zemí známou svým finančním a obchodním sektorem, kde se nachází kombinace starobylých památek, jako je Bahrajnská pevnost (zapsaná na seznamu světového dědictví UNESCO), a moderních atrakcí, jako je Bahrajnské světové obchodní centrum a Mezinárodní okruh Formule 1 Bahrajn.

Historie hlavního město SAE sahá až do dob kultury Umm an-Nar, která je datována do roku 3000 př. n. l. Jeho původní název zněl Milh, což znamená sůl. Beduíni pak město nazývali Umm Zabí (matka jelenů). Podle historiků bylo jméno Abu Dhabi (otec jelenů) použito poprvé před více než 300 lety a odkazovalo k velkému množství dhibaa (jelenů) v oblasti.

Do dnešní podoby se město začalo vyvíjet pod současným vládnoucím rodem Ál Nahján přibližně od roku 1793, kdy zde došlo k objevení zásob pitné vody. Tento rod je jednou z větví beduínského kmene Bani Yas, pocházejícího z jižní oázy Liwa. Od konce 60. let 20. století tato oblast zažívá velký ekonomický růst. Jeho přístav, pojmenovaný podle zakladatele SAE, šejka Zayeda bin Sultana Al Nahyana, je již více než 40 let hlavní obchodní branou regionu. Původně byl vybudován s cílem diverzifikovat obchodní cesty emirátu a snížit jeho závislost na tradičních velbloudích cestách v regionu.

V roce 2012 byl zřízen nový přístav, přístav Chalífa, který převzal obchodní dopravu, kterou původně zajišťoval přístav Zayed. Přístav Chalífa je považován za jeden z technologicky nejvyspělejších přístavů na světě a nyní slouží jako hlavní námořní brána pro Abú Zabí. Navzdory tomuto přechodu hraje přístav Zayed i nadále klíčovou roli, přijímá výletní lodě a podporuje cestovní ruch v regionu.

Přístav Sir Bani Yas ve Spojených arabských emirátech má dlouhou a bohatou historii. Nachází se na ostrově Sir Bani Yas, který byl klíčovým místem pro ranou civilizaci kmene Bani Yas. Tento kmen byl jednou z hlavních skupin, které se usadily ve Spojených arabských emirátech, a jeho historie sahá až do 16. století.

Na konci 20. století byl ostrov přeměněn na rezervaci divoké přírody zesnulým šejkem Zayedem bin Sultan Al Nahyanem, zakladatelem SAE. Přístav Sir Bani Yas se od té doby stal oblíbeným cílem luxusních výletních lodí a nabízí návštěvníkům jedinečnou kombinaci přírodních krás a historického významu.

Území Dubaje a Arabských Emirátů již v období velmi dávné historie bylo obýváno arabskými kočovnými kmeny. Zpočátku bylo pod nadvládou většinou Perské říše. Ve středověku důležitost oblasti Peského zálivu vzrostla, jako místo na cestě spojující Evropu a Východní Asii, která byla zdrojem hedvábí, koření a dalšího orientálního zboží. Nejdříve se o území zajímali Portugalci. Ti však byli donuceni ustopit a moc v oblasti převzali Britové, jejichž hlavním zájmem bylo kontrolovat námořní cesty, pro cestu jejich lodí do Indie. Místní kmeny však často napadaly britské lodě a Britové zase na oplátku pořádali výpravy do vnitrozemí. Britové v r. 1853 uzavřeli s místními vládci dohodu a celá oblast byla známá pod názvem Smluvní Omán. Po 2. světové válce byla dána území autonomie. V r. 1971 byly založeny Spojené Arabské Emiráty jako federativní svazek nezávislých emirátů. Pravděpodobně nejstarší stavbou v Dubaj je pevnost z 19.století, která slouží v současnosti jako muzeum.

V roce 1979 byl dubajský přístav dále rozšířen vybudováním přístavu Jebel Ali, největšího umělého přístavu na světě a největšího přístavu na Blízkém východě. Dnes slouží dubajské přístavy jako klíčová brána pro mezinárodní obchod a podnikání.