Janovský přístav má bohatou historii, která sahá až do římských dob, kdy byl založen jako obchodní centrum. Status jednoho z předních evropských námořních přístavů však získal až ve středověku za vlády Janovské republiky. Toto rušné přístavní město bylo významným hráčem na námořních obchodních trasách, zejména s Východem.

V 19. století prošel janovský přístav významným rozvojem v rámci Italského království. Díky své zeměpisné poloze a přírodnímu přístavu se stal strategickým bodem pro obchodní a vojenské aktivity. Dnes je i nadále klíčovým přístavem, který slouží jako hlavní brána pro zboží a cestující, a je považován za jeden z nejrušnějších přístavů ve Středozemním moři.

Přístav Marseille, známý také jako Starý přístav, se nachází v centru francouzské Marseille. Jeho historie sahá až do starověku, kdy jej kolem roku 600 př. n. l. založili řečtí námořníci z Fókie. V průběhu staletí hrál přístav významnou roli v hospodářském a kulturním rozvoji regionu a sloužil jako hlavní obchodní a dopravní uzel.

Ve středověku se přístav stal důležitým centrem středomořského obchodu. Navzdory obdobím úpadku nadále vzkvétal, zejména v období renesance, kdy byl modernizován a opevněn. V 19. století prošel přístav rozsáhlým rozvojem, který upevnil jeho postavení jednoho z předních světových námořních přístavů. Dnes zůstává důležitou součástí identity a ekonomiky Marseille.

Přístav Malaga, který se nachází v jižním Španělsku, má bohatou historii dlouhou více než 3 000 let, což z něj činí jeden z nejstarších přístavů na světě. Byl založen Féničany v 8. století př. n. l. a díky své strategické poloze ve Středozemním moři se stal významným námořním centrem Římanů a Maurů.

V 15. století, po reconquistě, se přístav stal hlavním centrem obchodu mezi Španělskem a jeho koloniemi v Americe. V 19. století došlo k poklesu jeho významu v důsledku ztráty španělských kolonií, ale ve 20. století znovu získal význam jako hlavní cíl výletních lodí a nákladní přístav. Dnes je klíčovým ekonomickým motorem andaluského regionu a slouží jak obchodní, tak turistické dopravě.

Cádiz byl založen jako Gadir nebo Agadir Féničany z Týru a je často považován za nejstarší dosud stojící město v západní Evropě.Bylo to důležité obchodní centrum, které bylo založeno za účelem přístupu k různým kovům, jako je zlato, stříbro, měď a železo.Féničané zde v 7. století př. n. l. založili přístav.

Tradičně se založení Cádizu datuje do doby kolem roku 1100 př. n. l., ačkoli žádné archeologické vrstvy na místě nelze datovat dříve než do 9. století př. n. l.. Jedním z řešení tohoto rozporu je předpoklad, že Kádir byl v nejstarších dobách pouze malou sezónní obchodní stanicí.

Starověký Gadir zaujímal dva malé ostrovy - Erytheia, který byl především osadou, a Kotinoussa, na němž se nacházely hřbitovy a svatyně mimo městskou oblast - situované poblíž ústí řeky Guadalete. V současnosti jsou tyto ostrovy vzájemně propojeny. Zatímco starověké ruiny Gadiru pod historickým centrem moderního Cádizu zůstávají z velké části neprozkoumané, na jižních pohřebištích byly provedeny vykopávky.

V 16. století se Cádiz stal domovským přístavem španělské flotily pro přepravu pokladů a stal se hlavní spojnicí mezi Španělskem a jeho zámořskými územími. Zlatý věk přístavu nastal v 18. století, kdy měl monopol na obchod s Amerikou. V tomto období město Cádiz vzkvétalo jako jedno z nejbohatších a nejkosmopolitnějších měst ve Španělsku.

Lisabonský přístav, který se nachází na řece Tejo v Portugalsku, má historický význam sahající až do římské éry. V době objevů byl významným námořním centrem a sloužil jako výchozí bod pro mnoho objevitelů, včetně Vasco da Gamy, který se odtud vydal na svou cestu do Indie.

Ve 20. století prošel lisabonský přístav významnými změnami, aby vyhovoval rostoucímu námořnímu obchodu. Byl modernizován pomocí nové infrastruktury a technologií a stal se jedním z předních námořních přístavů v Evropě. Dnes hraje i nadále klíčovou roli v celosvětovém námořním obchodu a přijímá výletní lodě, kontejnerové lodě a lodě pro přepravu volně loženého zboží.

Historie Alicante je stará více než 7 000 let a v jeho okolí se nacházejí důkazy o raném osídlení. Město bylo původně založeno jako osada Iberů a později se stalo římskou kolonií známou jako "Lucentum", která byla v době římské nadvlády důležitým obchodním centrem. V 8. století oblast dobyli Mořané , přejmenovali ji na "Al-Laqant" a přeměnili ji v prosperující centrum obchodu a zemědělství. Maurský vliv je dodnes patrný v některých částech architektury a kulturního dědictví Alicante.

V roce 1247 bylo Alicante během Reconquisty znovu dobyto křesťanskými vojsky a stalo se součástí Valencijského království pod aragonskou korunou. Jeho přístav nabýval na významu po celý středověk a raný novověk, díky čemuž se Alicante stalo jedním z klíčových obchodních měst ve Středomoří. Ve 20. století se Alicante vyvinulo v dynamické městské centrum a významnou turistickou destinaci, známou svými písečnými plážemi, živými festivaly, jako je Hogueras de San Juan, a historickými památkami, jako je Hrad Santa Bárbara. Dnes je Alicante prosperující směsicí historického dědictví a moderního rozvoje.

Přístav Mahon na španělském ostrově Menorca je jedním z největších přírodních přístavů na světě. Jeho historie sahá až do 4. století př. n. l., kdy sloužil jako klíčová námořní základna Římanů. V průběhu staletí byl díky svým hlubokým vodám a strategické poloze ve Středozemním moři strategickým bodem pro různá impéria, včetně Britů a Francouzů.

V 18. století byl přístav pod britskou kontrolou a právě v tomto období došlo k výraznému rozvoji města Mahon. Britský vliv je dodnes patrný na architektuře v georgiánském stylu, která lemuje přístav. V 19. století se přístav stal důležitou zastávkou pro lodě cestující do Východní Indie. Dnes je i nadále významným dopravním uzlem pro obchodní a osobní lodě a také oblíbeným turistickým cílem s bohatou historií a malebnými výhledy.

Přístav Olbia, který se nachází na severovýchodním pobřeží italské Sardinie, má bohatou historii sahající až do starověku. Ve starověku byl známý jako Olbia a původně jej založili Féničané, ale v roce 238 př. n. l. se dostal pod kontrolu Římanů. Přístav se stal významným díky své strategické poloze ve Středozemním moři a sloužil jako důležitý obchodní a dopravní uzel.

Ve středověku byl přístav Olbia často terčem nájezdů Saracénů a pirátů, což vedlo k jeho úpadku. Oživení však zažil v 19. století, kdy se stal klíčovou zastávkou na námořních trasách parníků. Dnes je Olbia rušným přístavním městem, které slouží jako vstupní brána na úchvatné pobřeží Costa Smeralda a nabízí trajektové spojení s italskou pevninou a dalšími středomořskými destinacemi. Jeho historické dědictví je stále patrné v podobě starověkých římských ruin, včetně akvaduktu v Olbii a kostela San Simplicio.

Janovský přístav má bohatou historii, která sahá až do římských dob, kdy byl založen jako obchodní centrum. Status jednoho z předních evropských námořních přístavů však získal až ve středověku za vlády Janovské republiky. Toto rušné přístavní město bylo významným hráčem na námořních obchodních trasách, zejména s Východem.

V 19. století prošel janovský přístav významným rozvojem v rámci Italského království. Díky své zeměpisné poloze a přírodnímu přístavu se stal strategickým bodem pro obchodní a vojenské aktivity. Dnes je i nadále klíčovým přístavem, který slouží jako hlavní brána pro zboží a cestující, a je považován za jeden z nejrušnějších přístavů ve Středozemním moři.