960 HOSTOVÁNÍ KOMORNÍHO DIVADLA KALICH NA VALAŠSKU-HRDINOVÉ

KOMORNÍ DIVADLO KALICH se nachází v budově, jejíž historie sahá až do 17. století, kdy ji navrhli slavní barokní stavitelé Giovanni Domenico Orsi de Orsini a Anselmo Martino Lurago jako Klášter obutých karmelitánů u sv. Havla. Dnešní divadelní sál tehdy sloužil jako jídelna – refektář. A právě v něm se dochovaly raně barokní klenby. V samotném sále se nachází původní štuková výzdoba a nástropní malby s biblickými náměty vztahujícími se k původnímu účelu – Poslední večeře, Sen Jakubův a Kristus v Emauzích z let 1730 – 1740.
Po zrušení kláštera koncem 18. století sídlila v budově např. státní manufaktura na výrobu krajek a řada dalších obchodů. Zásadní rekonstrukcí prošel sál v roce 1938, kdy jej architekt Jaroslav Rössler proměnil na prominentní kavárnu. Krátce po válce zde byl zřízen Ústav dějin KSČ a v sedmdesátých letech se otevřel Dům sovětské vědy a kultury. Divadelní historie se začala psát až po roce 1993, kdy byl prostor zrekonstruován a začalo zde hrát černé divadlo All Colours Theatre.
KOMORNÍ DIVADLO KALICH (dříve Divadlo v Rytířské) zahájilo sezonu 2012/2013 premiérou hry Frankie & Johnny. Program divadla je určený pro českého diváka a produkci činoherních představení, komorních koncertů a dalších pořadů zajišťuje agentura INTERART PRODUCTION, a.s. ve spolupráci s uměleckou a produkční společností STAR WORKS, s.r.o.

Tři veteráni z první světové války, Gustav, René a Fernand, spolu žijí v domově důchodců – pravidelně se setkávají na terase svého současného útočiště, vzpomínají na svou minulost a popichují se, aniž tuší, že největší bitva jejich života je teprve čeká. Jeden je cynik s velkým srdcem, trpící strachem z vnějšího světa. Druhý každou chvíli omdlévá kvůli střepině ze šrapnelu, uvízlé v jeho hlavě, a není proto schopen vést delší konverzaci. Třetí je pragmatik a opatrný optimista, který se – navzdory svému kulhání – pokouší stát nohama pevně na zemi. Tato trojice se v jednu chvíli rozhodne vzepřít monotónnímu životu „ve výslužbě“, v němž jedinou perspektivu představuje smrt, a společně si naplánují výpravu na kopec na obzoru, na jehož vrcholu se vítr prohání větvemi topolů. Uspějí naši hrdinové v tomto svém posledním životním dobrodružství? A potvrdí pravidlo, že člověk je jen tak starý, jak se cítí?

Respektovaný francouzský dramatik a překladatel Gérald Sibleyras (*1961) je podepsán pod více než 15 celovečerními hrami; české publikum ho bude patrně znát jako spoluautora úspěšných komedií Půldruhé hodiny zpoždění (2006) a Takový malý žertík (2002). Pro francouzská divadla rovněž adaptoval např. Hitchcockových 39 stupňů či Keyesovy Růže pro Algernon. Dojemnou komedii Vítr ve větvích topolů (2003), kterou v Rytířské uvádíme v české premiéře pod názvem Hrdinové, jenž v anglosaském světě etabloval Tom Stoppard, byla v roce svého vzniku nominována na francouzskou prestižní cenu Molière a o tři roky později získala v Anglii cenu Laurence Oliviera za nejlepší komedii roku

V hlavních rolích s Petrem Kostkou, Jaroslavem Satoranským a Miroslavem Vladykou