Kotor Vás jistě zaujme svojí polohou, už proto, že se jedná o nejjižnější Evropský Fjord. Hned ráno můžete zažít nevšední pohled, kdy se vplouvá Bokou Kotorskou. Pokud nejste ranní ptáčata, můžete vidět stejné scenérie ještě při vyplouvání. Město je celé obehnáno hradbami, můžete navštívit kostel sv. Tripuna nebo si dopřát kafíčko na jednom z místních náměstí.



Prohlédnout Staré město, které je na seznamu Světového dědictví UNESCO se zkrátka musí. Kotor má starou námořnickou tradici. Už v 9. století tu bylo založeno bratrstvo námořníků (Bokeljska mornarica), cech sdružující námořníky v boji za nezávislost Kotoru. Město se ale proslavilo i malířskou školu a pocházela odsud řada významných stavitelů, zlatníků a umělců. Cestou k bráně do Starého města vzpomínáme na událost z novodobých dějin, která je kromě Kotoru spojena i s Čechy. Dne 1. 2. 1918 došlo ke vzpouře v útvaru rakousko-uherského námořnictva a jedním ze čtyř později popravených organizátorů byl Čech František Raška. 

Je odpoledne a ulice uvnitř opevněného centra zejí prázdnotou. Pár obchodů je otevřených a využíváme toho a kupujeme si oblíbený suvenýr, tričko. Ve Starém městě je spousta historických památek, ale tou nejvýznamnější je románská katedrála sv. Trifona  z roku 1166, do současné barokní podoby přestavěná v 17. století. Od katedrály se dostáváme ke kostelu Panny Marie postavenému v byzantsko-románském slohu začátkem 13. století. Z dalších památek pak poznáváme románský kostel sv. Lukáše, od něhož vede cesta k severní bráně. Můžeme tady ještě vidět nedokončený palác benátského místodržícího, hodinovou věž, vedle ní palác Pima a palác Grgurin, kde je dnes Námořní muzeum, ale my se spíš jen tak procházíme a necháváme na sebe působit atmosféru starého Kotoru. 
Staré město s přístavem v závěru Boky Kotorské je chráněno středověkými hradbami, které se začaly stavět na vrcholu středověkého rozkvětu města. Téměř 5 kilometrů dlouhé, 3 – 10 m široké až 20 m vysoké hradby z Byzantské doby šplhají vysoko do skal k pevnosti Sveti Ivan a obepínají trojúhelníkový půdorys centra města a 260 metrů vysoký kopec sv. Jana. S ohledem na chráněný záliv bylo místo považováno za nedobytné. Proto si po staletí uchovávalo jistou tolerovanou samostatnost, i když obchodně a politicky úzce spolupracovalo s momentálními vládci. Staré město si udrželo typickou středomořskou architekturu 12.- 14. stol. s asymetrickou strukturou úzkých uliček a náměstíček, pro kterou je naleznete na seznamu kulturního světového dědictví UNESCO.
Několik příběhů a legend zmiňuje založení města. Až do nedávna nebylo jasné, kdy přesně bylo město založeno. Nálezy v této oblasti jsou z neolitického období. Je zřejmé, že Řekové tady sídlili na území Akurion, Římané jej pojmenovali Acruvivium a vládli zde více než 6 století. Po pádu Západořímské říše se v roce 476 území zmocnili Byzantinci a přejmenovali je na Dekaderon a získali správu města do svých rukou. V letech 1186 - 1366 bylo město Kotor součástí říše vytvořené dynastií Nemanjic. Město se vyvíjelo ve velmi důležité obchodní centrum. Silnice vedoucí na všechny strany spojovaly Kotor se všemi důležitými městy a oblastmi. Karavany v počtu až 300 koní převážely touto oblastí své zboží; řemeslníci, převážně zlatníci, byli uznáváni a dodnes jsou obdivováni. První střední škola byla založena ve 13. století, na počátku 14. století byla založena i umělecká akademie. Tripo Kokolja, autor výzdoby kostela Gospa od Skrpjela, je jedním z nejslavnějších absolventů této školy. Chorvatsko-maďarský král Ljudevit a bosenský král Tvrko vládli tomuto kraji až do roku 1420. Během posledních let jejich vlády se Kotor přeměnil v nezávislou republiku. Ze strachu před Turky se městská rada rozhodla požádat Benátčany o podporu. Benátčané ovlivnili architekturu celé oblasti a také postavili masivní opevnění okolo města, které Turkové nikdy nedobyli. Kronikáři zaznamenali tři velké zemětřesení během tohoto období: v r. 1537, 1563 a 1667. Když nadvláda Benátčanů pominula, zmocnil se celého území v roce 1797 rakouské vojska. V roce 1806 přišli do města Rusové, o rok později Francouzi a v roce 1813 opět Rakušané, kteří zde zakotvili svoji válečnou flotilu. Vnitřní část města Kotor představuje řadu různorodých historických objektů: paláců, domů a kostelů. Na fasádách paláců objevíte ornamenty typické pro epochu středověku i erby známých kotorských rodin, např. Buca (byli majiteli lodí, jeden její člen byl i velvyslancem Srbska ve Francii). Většina z nich však volá po rekonstrukci. Celé historické jádro v posledních letech prochází kompletními stavebními úpravami včetně nových vodovodních řádů, kanalizace atd. Moře v okolí města bývá znečištěné a není vhodné ke koupání. Historická část města byla značně poškozena zemětřesením v roce 1979. 
Co v Kotoru navštívit?
Do města lze vstoupit 3 branami: vejděte od moře renesanční západní branou, za níž na Zbrojním náměstí stojí nedokončený palác benátského místodržícího ze 16. století a hodinová věž ze 17. století. Kostel Sv. Tripuna - městská katedrála se dvěmi věžemi nesoucími zvony je nejstarším románským kostelem na Jadranu, byl postaven o 69 let dříve než pařížská katedrála Notre Dame, stavět se začal již v roce 1124. Fasáda a interiér kostela nabízí díky četným opravám a rekonstrukcím v průběhu několika století škálu různých stylů. Klenba odkrývá krásné ukázky fresek ze 14. stol. Vnitřek kostela ukrývá mnoho vzácných pozůstatků. 

Svatý Tripun je patronem města a v únoru se slaví jeho svátek. 
Několik dalších půvabných staveb je ve městě k vidění: 
Za jednu z nejkrásnějších staveb na celém pobřeží lze považovat kostel Panny Marie (sv. Marija) ze 13. století ve smíšeném byzantsko-románském slohu, kostel sv. Lukáše z roku 1195 v románsko-byzantském stylu, kostel Sv. Anny ze 12. stol, s freskami z 15. století, nebo kostel sv. Kláry ze 14. stol.; má pompézní barokní oltář se sochami od Francesca Cabianceho z 18. stol. 
Námořnické muzeum (Pomorski muzej) je umístěno v paláci Grgurina z 18. století. Město se může chlubit nejdelší mořeplaveckou tradicí na tomto pobřeží - sahá až do 9. století. Existoval zde po staletí cech námořních kapitánů a důstojníků, kteří usilovali o úplnou samostatnost města Kotor. V archívech muzea můžete objevit i listinu bratrství, ve které se objevuje myšlenka solidarity i podpory jednoho druhému. Zhruba 100 m od jižní brány v intravilánu starého města se nachází kulturní centrum. Budova původně sloužila v 18. stol jako vojenská nemocnice pro Benátčany. 
Velká jachta Primorka ukotvená blízko starého města, byla jednou z mnoha lodí prezidenta Tita. Nyní jí používá vláda Černé Hory.
Pevnost Sveti Ivan nad městem byla pravděpodobně postavena na obranu města proti Turkům, kteří se v letech 1539 a 1657 neúspěšně snažili získat Kotor. Schody na pevnost vedou okolo kostela Matky Boží (Gospodja Zdravlja). Za Kotorem, jižně od města, začíná úchvatná panoramatická horská silnice vedoucí do průsmyku Krstac (900 m), ze kterého odbočuje silnice na horu Lovčen (1.749 m); v mauzoleu od Ivana Meštroviče odpočívá biskup a vládce Černé Hory.

Plavba do Kotoru je úžasná, proto si připravte své fotoaparáty a kamery, zejména při vplouvání a vyplouvání z přístavu. Vplouvání lodě do vnitrozemí je opravdu impozantní a je to nádherný zážitek.

Mapka vedle Vám znázorňuje co všechno musí loď překonat než vpluje do přístavu a jak zkušení musí být lodivodové, kteří chtějí Bokou Kotorskou proplout.


Plavby proplouvájící tímto přístavem

Kontaktní formulář

Máte nějaký dotaz? Neváhejte nás kontaktovat, vše vám vysvětlíme a pomůžeme