Janovský přístav má bohatou historii, která sahá až do římských dob, kdy byl založen jako obchodní centrum. Status jednoho z předních evropských námořních přístavů však získal až ve středověku za vlády Janovské republiky. Toto rušné přístavní město bylo významným hráčem na námořních obchodních trasách, zejména s Východem.

V 19. století prošel janovský přístav významným rozvojem v rámci Italského království. Díky své zeměpisné poloze a přírodnímu přístavu se stal strategickým bodem pro obchodní a vojenské aktivity. Dnes je i nadále klíčovým přístavem, který slouží jako hlavní brána pro zboží a cestující, a je považován za jeden z nejrušnějších přístavů ve Středozemním moři.

Přístav La Spezia, který se nachází v italském regionu Ligurie, má bohatou a bohatou historii, která sahá až do starověku. Počátky moderního přístavu sahají až do 19. století, ale přístav je využíván mnohem déle. Byl totiž důležitou námořní základnou Římanů a později ho ve středověku využívali Janovští.

V 60. letech 19. století byl přístav pod vedením nově vzniklého Italského království výrazně rozvinut a rozšířen, čímž se upevnila jeho role důležitého vojenského a obchodního centra. Během druhé světové války byl přístav silně bombardován spojenci, což způsobilo značné škody. La Spezia se však dokázala zotavit a obnovit a dodnes zůstává důležitým přístavem, který slouží jak obchodním, tak vojenským účelům.

Celé území Civitavecchia je poseto pozůstatky etruských hrobek a je pravděpodobné, že v centru dnešního města se rozkládala malá etruská osada. Etruská nekropole v Mattonara, nedaleko továrny Molinari, pochází téměř jistě ze 7.-6. století př. n. l. a byla pravděpodobně spojena s nedalekou nekropolí Scaglia. U pevnosti Michelangelo byl ještě na konci 19. století patrný starověký přístav tvořený malými paralelními nádržemi schopnými pojmout jednotlivá plavidla.

Na kopci Ficoncella je dodnes patrná etruská osada, kde byly před rokem 70 př. n. l. vybudovány první lázně, Římany nazývané Aquae Tauri.

Přístav Palma de Mallorca, který se nachází na jižním pobřeží ostrova, má bohatou historii, která trvá již několik století. Původně jej využívali Římané v roce 123 př. n. l. a sloužil jako strategická námořní základna při dobývání Baleárských ostrovů. V průběhu staletí jej využívaly různé civilizace včetně Byzantinců, Maurů a křesťanů, což odráží bouřlivou historii ostrova.

V 19. století začal přístav zažívat významný rozvoj, protože se stal klíčovým centrem obchodu a dopravy v oblasti Středozemního moře. Moderní přístav byl založen v roce 1872 a ve 20. století prošel významným rozšířením a vylepšením, aby mohl přijímat větší plavidla. Dnes je přístav Palma de Mallorca jedním z nejrušnějších přístavů ve Středomoří a slouží jak obchodní, tak turistické dopravě.

Barcelona, hlavní město Katalánska, se pyšní historií dlouhou více než dvě tisíciletí. Byla založena jako římská kolonie Barcino v 1. století př. n. l. a její raný vývoj je dodnes patrný z pozůstatků, jako jsou římské hradby a stavby v Gotické čtvrti. Během středověku Barcelona vzkvétala jako významná námořní velmoc v rámci Aragonské koruny a stala se důležitým centrem obchodu a kultury. Středověké památky města, jako je Barcelonská katedrála, odrážejí toto období růstu a významu. Politické otřesy v pozdějších staletích, včetně zániku nezávislosti Katalánska, však jeho rozvoj dočasně zpomalily.

V 19. století došlo v Barceloně ke kulturní a architektonické renesanci. Katalánská renesance a hnutí Modernisme přivedly do Barcelony umělce a architekty jako Antoni Gaudí, jehož díla, včetně Sagrada Família a Casa Batlló, proměnila město ve výkladní skříň kreativity. Další oživení Barcelony přinesly Olympijské hry v roce 1992, které zmodernizovaly její infrastrukturu a zvýšily její celosvětovou prestiž. Dnes je Barcelona prosperujícím kulturním, ekonomickým a turistickým centrem, kde se snoubí bohatá historie s moderním městským životem. Její ikonické památky, středomořské pobřeží a živá katalánská identita z ní činí jedno z nejoblíbenějších měst na světě.

Oblast byla rybářskou vesnicí, která sloužila jako přístav mezi Lérinskými ostrovy.

V 18. století se o ovládnutí Lérinských ostrovů pokoušeli Španělé i Britové, ale Francouzi je vyhnali. Později ostrovy ovládlo mnoho osob, například Jean-Honoré Alziary a biskup z Fréjus. Měly mnoho různých účelů: v polovině 19. století sloužil jeden z nich jako nemocnice pro vojáky zraněné v krymské válce.

V 19. století prošlo Cannes výraznou proměnou v luxusní letovisko, které přitahovalo britské aristokraty a ruskou šlechtu. To vedlo k rozšíření přístavu o jachty a výletní plavidla.

Na konci 19. století bylo dokončeno několik dalších železnic, což podnítilo nástup tramvají. V Cannes byly realizovány projekty jako Boulevard Carnot a rue d'Antibes. Po uzavření Casino des Fleurs (hôtel Gallia) byl pro bohatou klientelu postaven luxusní podnik Casino Municipal vedle mola Albert-Edouard. Toto kasino bylo zbouráno a nahrazeno hotelem.

Dnes je Vieux Port známý pořádáním prestižních akcí, jako je filmový festival v Cannes a festival jachtingu v Cannes.

Janovský přístav má bohatou historii, která sahá až do římských dob, kdy byl založen jako obchodní centrum. Status jednoho z předních evropských námořních přístavů však získal až ve středověku za vlády Janovské republiky. Toto rušné přístavní město bylo významným hráčem na námořních obchodních trasách, zejména s Východem.

V 19. století prošel janovský přístav významným rozvojem v rámci Italského království. Díky své zeměpisné poloze a přírodnímu přístavu se stal strategickým bodem pro obchodní a vojenské aktivity. Dnes je i nadále klíčovým přístavem, který slouží jako hlavní brána pro zboží a cestující, a je považován za jeden z nejrušnějších přístavů ve Středozemním moři.